Spolehlivý partner sběratelů zlatých a
stříbrných pamětních mincí a medailí

Historie československé a české jednokoruny – 1. díl

Historie československé a české jednokoruny – 1. díl

Po rozpadu Rakouska-Uherska bylo Československo jediným nástupnickým státem, který si pro svá platidla ponechal staronový název koruna, v monarchii zavedený v roce 1892. Prvními mincemi nové měny nového státu byly 20haléř a 50haléř s ročníkem ražby 1921. Náš dvoudílný článek mapuje vznik a vývoj československých a později českých jednokorunových mincí, které se dostaly do oběhu právě před 100 lety.

Se vznikem samostatné československé republiky vyvstala potřeba nové měny. Kovová koruna se dostala do oběhu až v roce 1922. Stát totiž chtěl mince razit ve vlastní mincovně, nikoli za hranicemi. Jediná taková mincovna se nacházela ve slovenské Kremnici, ale po vzniku Československa ji Maďaři zcela vyplenili a nic v ní nezanechali. Musela se tak znovu vybavit a zprovoznit.

Jak vznikla první československá korunová mince

Na ražbu dohlížel autor návrhu jednokorunové mince, sochař a medailér Otakar Španiel. Na minci umístil rytinu ženy kosící srpem obilí, které se říkalo žnečka. Na druhé straně mince byl pak vyražen český dvouocasý lev se slovenským státním znakem na hrudi, což odpovídalo malému státnímu znaku. Autorita uznávaného umělce pomohla Španielovi i přes nesouhlas ředitele mincovny prosadit na minci také vlastní podpis.

V prvním roce vydání nechalo Československo vyrazit padesát milionů korunových mincí, v následujících letech pak další miliony. Mince platila až do vzniku Protektorátu Čechy a Morava a samostatného Slovenského státu, po válce pak do měnové reformy v roce 1953.

A co se dalo za jednu korunu pořídit? V roce 1928 to byl například kilogram brambor nebo půl litru mléka, košile stála pětadvacet korun, boty dokonce sto. Průměrný dělnický plat byl kolem 550 korun, úředníci dostávali 1 400 korun měsíčně.

Protektorátní koruna byla z levného plechu

Německá okupační správa provedla v Protektorátu Čechy a Morava měnovou reformu, která byla pochopitelně pro českou stranu velmi nevýhodná. Její součástí byla i ražba nových mincí. Od roku 1940 kolovaly nové haléře, od roku 1941 pak jednokorunová mince. Jednalo se o nouzové peníze, které nebyly kvalitní a byly raženy z málo hodnotného zinkového plechu. Osamostatněním Slovenska skončila možnost vyrábět peníze v Kremnici, kovové peníze se tedy razily v továrně na kovový nábytek Vichr a spol. v Lysé nad Labem.

Za návrhem mince stál znovu Otakar Španiel, tentokrát ve spolupráci s rytcem Jaroslavem Ederem. Na rubu má koruna označení hodnoty mezi dvěma lipovými ratolestmi a letopočet, na líci českého lva a opis Böhmen und Mähren – Čechy a Morava.

Návrat k prvorepublikovým mincím

Po druhé světové válce kolovalo na území Československa příliš mnoho platidel. To vyřešila další reforma. Stát se v mincovní ražbě vrátil k předválečným návrhům Otakara Španiela, poválečná korunová mince tak vypadala stejně jako ta předválečná, tedy se žnečkou na jedné straně a malým státním znakem na straně druhé. V roce 1947 se změnil materiál korunové mince, dříve užívanou slitinu mědi a niklu nahradil hliník.

Koruna za korunu!

Získejte pamětní medaili ke 100. výročí první československé koruny ZA JEDNU JEDINOU KORUNU (+ poštovné a balné ve výši 99 Kč) na www.korunazakorunu.cz nebo na telefonním čísle 844 05 05 05.

Pokračování článku