Svatováclavský dukát - 100 LET, zlatá pamětní medaile, Proof

Detailní popis

Unikátní pamětní ražba o hmotnosti 0,5 g čistého zlata oslavující sté výročí první ražby Svatováclavského dukátu. Tato jedinečná pamětní ražba od české Bohemia mincovny je striktně limitovaná na pouhých 1923 ks pro celý svět. Pamětní medaile o průměru 13,92 mm je dodávána v luxusním sběratelském boxu společně s číslovaným certifikátem původu, jež potvrzuje její původ a pravost. Ryzost pravého kovu byla fyzicky zkontrolována českým Puncovním úřadem. Pamětní ražbu s tímto hrdým motivem můžete exkluzivně získat jen u nás ve společnosti Moje mincovna CZ. Jsme výhradním distributorem tradiční české mincovní značky Bohemia mincovna.

Mladé, jen pár let existující Československo, mělo v čele ministerstva financí Aloise Rašína, politika, ekonoma a tak trochu radikála. Rašínovi se podařilo provést nezbytnou, ale náročnou měnovou odluku od Rakouska-Uherska a vytvořit novou československou měnu. Poválečná Evropa se potýkala s propadem mezd a obřím nárůstem cen. Jak v Evropě, tak i samotném Československu převládl názor, že důvěru občanů ve vlastní měnu posílí návrat ke krytí hodnoty peněz zlatem. Rašín chtěl povzbudit sebevědomí národa prostřednictvím hmatatelného symbolu. Přišel proto s originálním nápadem ražby zlatých československých dukátů. Nová mince měla být součástí měnového systému, ale bez nominální hodnoty. Dukát měl sloužit k ukládání úspor Čechoslováků do zlata a tím přispět k tvorbě státního zlatého pokladu. „Důležitý jest tu efekt psychologický. Nový stát bude úplně hotov teprve tehdy, až bude mít zlatou minci svou,“ tvrdil tehdy Alois Rašín. Ministr financí se pustil do pro něho osobně radostné práce na zlatém českém dukátu. Prosadil nutné zákony a vyhlásil uměleckou soutěž. Rašín měl jasnou představu, že mince musí nést vyobrazení svatého Václava, věčného vládce země, a s ním i motto „Nedej zahynouti nám ni budoucím“. Proto se pro novou zlatou minci vžilo mnohem známější označení Svatováclavský dukát. Odborná porota vybírala z mnoha desítek návrhů, mezi nimiž nakonec uspělo dílo akademického sochaře Otakara Španiela a profesora Jaroslava Bendy