Drachma Alexandra Velikého

Detailní popis

Alexandr Veliký, též Alexandr Makedonský (356 – 323 př.n.l.), pokračoval ve šlépějích svého otce krále Filipa II. (382 – 336 př.n.l.), který sjednotil roztříštěné řecké státy a chystal se k válce perskou říší. Alexandr svými výbojnými válkami a zručnou diplomacií vybudoval helénistické impérium, které saholo od Makedonie po Egypt, Afgánistán a řeku Indus.

Řecké městké státy byly až do poloviny 4. stol. př.n.l. nejednotné. Rozkládaly se podél celého Středozemního moře a soupeřily o prvenství. Politická roztříštěnost se projevovala i v nepřehledném mincovním systému, který částečně sjednotil Filip II. Ovšem mince Alexandra Velikého ovlivnily podobu antických mincí na dlouhá desetiletí. Kombinace lícního portrétu panovníka a božského patrona na rubu se objevovaly na většině mincí helénistických panovníků. Oběživo bylo emitováno ve třech kovech. Drobnou minci zastupovaly měděné chalky. Základní jednotku zlaté řady představoval statér o váze 8,48 g. Nejběžnější stříbrná mince drachma vážila 4,24 g. Hojně používané byly násobky drachem – tzv. tetradrachmy o váze 16,96 g a šestiny drachmy, oboly, vážící 0,7 g. V dobách klasických Athén představovala jedna drachma denní mzdu běžného občana. Hodnota otroka se pohybovala v rozmezí 150 – 250 drachem.

Alexandrova říše se po jeho smrti rozpadla a na jejím území postupně vznikly nástupnické státy, které si mezi sebou rozdělili Alexandrovi generálové. Ve válkách, které rozpad říše doprovázely, padli téměř všichni Alexandrovi druzi. Vzniklá helénistická království byla postupně pohlcována rychle se rozvíjející Římskou říší.