Evropa se zmítala v třicetileté válce. Do té doby nepředstavitelně krvavý konflikt, při kterém lehala popelem celá města, převrátil kontinent naruby a pomohl řadě lidí ke hvězdné kariéře.

Po vzniku Československa v roce 1918 bylo jasné, že nový stát potřebuje vlastní měnu. Měnová odluka vedená Aloisem Rašínem oddělila republiku od rozpadajícího se Rakouska-Uherska a položila základ československé koruně. Součástí této přeměny byly i nové mince, od drobných haléřů až po první korunové hodnoty. Právě v této dynamické době vznikla i největší mincovní záhada první republiky: pětihaléř 1924, mince, která oficiálně neměla existovat.

První korunová mince nově vzniklé Československé republiky byla uvolněna do oběhu v roce 1922, kdy se ještě nad názvem nové měny váhalo. Proto na ní nápis koruna budete hledat marně.

Pražský hrad je nejvýznamnějším českým hradem a největším hradním komplexem na světě. Od počátku našeho státu je nepřetržitě sídlem panovníka.

Ano, je to tady! Cihlička z ryzího zlata s českými korunovačními klenoty za mimořádně zvýhodněnou cenu 990 Kč. Ale pozor, jen do vyprodání zásob. Nejvzácnější korunovační klenoty – svatováclavská koruna, královské jablko a žezlo, které jsou součástí našeho Svatovítského pokladu, mohou být nyní i Vaším klenotem. Projděte se s námi historií…

První Československá republika (1918–1938) je v dějinách Čechů a Slováků považována za „zlatou éru“. Toto označení vychází z hlubokých společenských, politických a hospodářských proměn, které z nového státu učinily demokratickou a hospodářsky stabilní zemi. Ústřední postavou byl Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident a symbol této éry.

Zahalený tajemstvím a nedocenitelný svou historickou hodnotou – Svatovítský poklad patří k největším pokladům Evropy. Jaké příběhy a legendy se k němu vážou? A proč je tak vzácný? Ponořte se do fascinující historie českých korunovačních klenotů a objevte tajemství, které čeká na své odhalení. Přejeme Vám příjemné čtení. Nechte se unést historií!   

Ve středu 14. února 1945 krátce po poledni zažila Praha nejtragičtější letecký útok 2. světové války. Nálet provedený spojeneckými bombardéry byl důsledkem navigační chyby. Místo seřaďovacího nádraží v německých Drážďanech byla bombardována Praha. Přečtěte si autentické vyprávění naší vážené zákaznice, paní Hany z pražských Vinohrad.

V letošním roce si připomínáme 80. výročí osvobození Československa od nacistické okupace, které současně znamenalo ukončení druhé světové války v Evropě. Bohemia mincovna v koprodukci s Tatra mincovnou k této významné události vydaly exkluzivní výroční ražbu z 1 kilogramu ryzího stříbra. Vyzpovídali jsme hlavního medailéra, MgA. Miroslava Schovance, který celý proces vzniku pamětní ražby Osvobození Československa – 80 let zaštiťoval.

V pátek 10. ledna 2025 se v budově Zemské porodnice u svatého Apolináře v Praze konala velká sláva. Za účasti manželky prezidenta republiky, Evy Pavlové, byl na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze přivítán a pokřtěn Paul 2.0 – první výukový simulátor péče o předčasně narozené děti v České republice.

První jáchymovský tolar spatřil světlo světa již v roce 1519. Šlechtický rod Šliků tehdy sice ještě neměl k ražbě mincí královské povolení, ale prvenství se mu upřít nedá. Bohemia mincovna připomíná 505. výročí vzniku prvního tolaru na světě výroční ražbou, kterou je možné získat exkluzivně u společnosti Moje mincovna CZ v limitované edici ZDARMA, jen za úhradu poštovného a balného.

Purpurové srdce se původně udělovalo vojákům jako ocenění za zranění v boji. Tento symbol bojovnosti a odvahy přejali i rodiče nedonošených dětí na celém světě.

Řád Bílého lva je naším nejvyšším státním vyznamenáním. Navazuje na Československý řád Bílého lva, který dostávají významné osobnosti již více než sto let.

Nejvyšší státní vyznamenání mladé Československé republiky bylo prezidentem poprvé uděleno před 100 lety. Bohemia mincovna toto významné jubileum uctívá výroční ražbou Řád Bílého lva, kterou je možné získat exkluzivně u Moje mincovna CZ v limitované edici ZDARMA, jen za úhradu poštovného a balného.

Před sto lety, 18. května 1923, se ze stanu vypůjčeného od skautů v pražských Kbelích poprvé v éteru ozvalo: Haló, haló… Svou činnost tak zahájil Československý rozhlas.

Národní divadlo znamenalo pro Čechy hodně. Čeští vlastenci o něj usilovali desítky let, před 155 lety položili základní kameny jedné z nejvýznamnější staveb našeho státu.

Před 155 lety to byla velká sláva. Slavnostním položením základních kamenů začala stavba Národního divadla. Pro české vlastence tím vyvrcholily desítky let snažení o národní kulturní stánek.

Mezi nejvýznamnější počiny Karla IV. patří založení pražského vysokého učení. Slavnostně tak učinil listinou dne 7. dubna 1348, tedy před 675 lety.

Diplomatické úsilí, slavnostní založení a podepsání listiny stály u ideového zrodu univerzity. Následovala neméně důležitá praktická fáze, Karel IV. musel pro novou instituci zajistit důstojné místo a také financování.

Vítězný návrh na stříbrný tolar k narození dítěte vzešel ze soutěže studentů jablonecké medailérské školy.

Bohemia mincovna vydala v roce 2022 limitovanou edici pamětních medailí k 20. výročí neziskové organizace Nedoklubko. Výhradní distributor, společnost Moje mincovna CZ, na konci roku převedl podíl z výtěžku z prodeje pamětní ražby na transparentní účet spolku Nedoklubko pro podporu rodin předčasně narozených dětí.

Nezisková organizace Nedoklubko již 20 let pomáhá rodinám předčasně narozených dětí a aktivně podporuje výzkum v oblasti neonatologie. Toto významné výročí bylo pro ryze českou numismatickou značku Bohemia mincovna inspirací k vydání limitované edice originálních pamětních medailí

Světový numismatický veletrh v Chicagu pořádaný Americkou numismatickou asociací je největší akcí svého druhu ve Spojených státech amerických a jednou z největších na světě.

Hudebník, kapelník, skladatel a autor legendární písně Škoda lásky Jaromír Vejvoda se narodil před 120 lety, 28. března 1902 na pražské Zbraslavi. Melodii, která později zlidověla nejen v Čechách, ale i v Německu či za oceánem, složil v roce 1927 pod názvem Modřanská polka. Přestože po značnou část života neměl Vejvoda možnost věnovat se hudbě naplno, napsal za svou skladatelskou kariéru přes osm desítek dalších písní.