Po vzniku Československa v roce 1918 bylo jasné, že nový stát potřebuje vlastní měnu. Měnová odluka vedená Aloisem Rašínem oddělila republiku od rozpadajícího se Rakouska-Uherska a položila základ československé koruně. Součástí této přeměny byly i nové mince, od drobných haléřů až po první korunové hodnoty. Právě v této dynamické době vznikla i největší mincovní záhada první republiky: pětihaléř 1924, mince, která oficiálně neměla existovat.

První korunová mince nově vzniklé Československé republiky byla uvolněna do oběhu v roce 1922, kdy se ještě nad názvem nové měny váhalo. Proto na ní nápis koruna budete hledat marně.

Pražský hrad je nejvýznamnějším českým hradem a největším hradním komplexem na světě. Od počátku našeho státu je nepřetržitě sídlem panovníka.

Ano, je to tady! Cihlička z ryzího zlata s českými korunovačními klenoty za mimořádně zvýhodněnou cenu 990 Kč. Ale pozor, jen do vyprodání zásob. Nejvzácnější korunovační klenoty – svatováclavská koruna, královské jablko a žezlo, které jsou součástí našeho Svatovítského pokladu, mohou být nyní i Vaším klenotem. Projděte se s námi historií…

První Československá republika (1918–1938) je v dějinách Čechů a Slováků považována za „zlatou éru“. Toto označení vychází z hlubokých společenských, politických a hospodářských proměn, které z nového státu učinily demokratickou a hospodářsky stabilní zemi. Ústřední postavou byl Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident a symbol této éry.

Ve středu 14. února 1945 krátce po poledni zažila Praha nejtragičtější letecký útok 2. světové války. Nálet provedený spojeneckými bombardéry byl důsledkem navigační chyby. Místo seřaďovacího nádraží v německých Drážďanech byla bombardována Praha. Přečtěte si autentické vyprávění naší vážené zákaznice, paní Hany z pražských Vinohrad.