Spolehlivý partner sběratelů zlatých a
stříbrných pamětních mincí a medailí

Připomínáme 100. výročí úmrtí významného českého spisovatele Franze Kafky

Připomínáme 100. výročí úmrtí významného českého spisovatele Franze Kafky

Franz Kafka byl jedním z nejvlivnějších spisovatelů 20. století. Před sto lety, 3. června 1924, vydechl Kafka naposledy. Zůstalo po něm obdivuhodné dílo, které má dodnes u čtenářů velký ohlas.

Malý Franz se narodil do pražské židovské rodiny. Ač byli jeho rodiče Češi, jeho otec trval na tom, že se syn bude vzdělávat německy. A ve stejném jazyce i psal, byť se sám cítil především Čechem a miloval Prahu. V jeho době ale nešlo o nic neobvyklého, němčina byla v tehdejším Rakousku-Uhersku lepším předpokladem pro vzdělání a úspěšnou kariéru.

Chodil na Německé státní gymnázium na Staroměstském náměstí, z vysokoškolského studia nejprve zkusil chemii a germanistiku, ale nakonec navštěvoval práva na pražské německé univerzitě. V roce 1906 byl promován doktorem práv. Následně začal pracovat v pojišťovně, což mu vydrželo celý život. Díky svým schopnostem během let povýšil až na vrchního tajemníka. Svoji práci měl v podstatě rád, stěžoval si jen, že jej zaměstnání odvádí od psaní. Tomu se věnoval v noci a kdykoliv ve chvílích volna, sám cítil, že literatura je pro něho základní potřebou a nejvyšší hodnotou.

Dával jí vše, ale zároveň i po sobě samotném vyžadoval nejlepší výkon. Ke svému literárnímu dílu byl mimořádně kritický. Jen malou část uvolnil ke knižnímu vydání, obvykle pod nátlakem svého přítele a literáta Maxe Broda. Větší část díla, která později stvořila jeho světovou slávu, vyšla z pozůstalosti jen kvůli tomu, že Brod nerespektoval Kafkovo přání, aby rukopisy spálil.

Kafka jako moderní autor dokázal vystihnout rozpory své doby. Jeho tvorba zrcadlí duševní rozpolcenost, texty jsou plné pocitů nesounáležitosti, vyřazenosti a izolovanosti. Pro svou myšlenkovou hloubku, otevřenost a mnohovýznamovost jsou jeho texty aktuální dodnes, i sto let po jeho smrti. Kafka v díle pokládá otázky po smyslu lidské existence, popisuje bezvýchodný konflikt jedince s mocí a dokáže vystihnou životní absurditu.

Například v jeho nejznámější povídce Proměna vystupuje Řehoř Samsa, který se jednoho dne probudí, ale zjistí, že už není člověkem, ale proměnil se v hmyz. Do té doby pracant a živitel rodiny se změní ve zbytečnou přítěž, čímž se až na dřeň odhalí rodinné vztahy. V Procesu čelí hlavní postava Josef K. soudnímu procesu, ale nikdy se nedozví, z čeho a proč je obviněn. V románu Zámek sledujeme postavu zeměměřiče pojmenovaného K., který má mít na zámku domluvenou práci, ale vůbec se mu nedaří k zámku dostat. V těchto i dalších dílech pracuje spisovatel s neurčitostí, paranoiou i absurditou lidského konání.

Franz Kafka se za svého života slavným spisovatelem nestal. Zemřel předčasně, osudnou se mu stala v té době prakticky neléčitelná tuberkulóza. Po dlouhých pobytech v léčebnách a sanatoriích zemřel v nedožitých 41 letech.