Co patří mezi naše korunovační klenoty?
Soubor českých korunovačních klenotů zahrnuje svatováclavskou korunu s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko, královské žezlo a korunovační roucho. Spolu s nimi bývaly při výstavách představovány také korunovační kříž a obřadní meč svatého Václava. „Korunovační klenoty nejsou jen krásné předměty – jsou to srozumitelné symboly identity naší země,“ říká Luboš Krčil, ředitel společnosti Bohemia mincovna.
Svatováclavská koruna – trvalý znak státnosti
Nejznámějším a nejdůležitějším českým korunovačním klenotem je svatováclavská koruna. V podobě, v jaké ji známe dnes, ji nechal vyrobit český král a římský císař Karel IV. Navázal na přemyslovské dědictví a kult svatého Václava. Karel IV. nechal korunu vložit na lebku českého patrona a každý nový český král si ji pouze propůjčil v den své korunovace. Zajistil tak nekonečné trvání české státnosti. Svatý Václav je věčným panovníkem, vládnoucí král je jeho zástupcem. Je ze zlata a ozdobena mnoha vzácnými drahokamy a perlami.
Korunovační kříž – relikviář příběhu utrpení
„Uvedení nového panovníka na trůn se neobešlo bez korunovačního kříže. Podobně jako korunu jej nechal vyrobit Karel IV.,“ popisuje další artefakt Libor Veselý, ředitel společnosti Moje mincovna CZ. Nejde ani tak o umělecký předmět, jako spíše o velmi bohatě zdobený relikviář ve tvaru latinského kříže. Nejvýznamnější a také nejviditelnější relikvií jsou drobné části dřeva z kříže, na němž byl údajně ukřižován Ježíš. Do drobných schránek krytých průhlednými křišťálovými destičkami byl dále vložen fragment hřebu, kterým byl Kristus přibit ke kříži, kousek provazu, kterým měl při svém utrpení svázané ruce, část houby, ze které dali Kristu napít, když visel na kříži, a dva úlomky trnové koruny.
Kde jsou klenoty uloženy?
Vznikem republiky přestaly korunovační klenoty sloužit svému původnímu účelu, nadále ale mají neocenitelný význam jako symboly české samostatnosti a státnosti.
Jsou uloženy v Korunní komoře katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Komoru chrání sedm zámků a klíče od nich drží sedm vybraných představitelů státu a církve. Veřejnosti se otevírají jen výjimečně, naposledy byly vystaveny ve Vladislavském sále v září 2025.
Svatovítský poklad – největší chrámová klenotnice
Poklad vznikal postupně a v průběhu staletí se v něm hromadily významné artefakty vysoké symbolické hodnoty. „K nejstarším získaným relikviím patřil fragment ramenní kosti sv. Víta, který v roce 929 obdržel kníže Václav od saského vévody Jindřicha I. Pro uložení ostatku vybudoval Václav rotundu, v jejíž apsidě byl později, již jako uctívaný světec, sám pohřben,“ vysvětluje Libor Veselý, ředitel společnosti Moje mincovna CZ. Do klenotnice byly dále uloženy svatováclavská přilba, svatováclavský meč a kroužková košile, z nichž první dva předměty pocházejí z 10. století. Nejznámější je přilba, která se dnes skládá ze zvonu, nánosníku a obroučky a vykazuje četné opravy. Má se za to, že zvon přilby pochází z 10. století, tedy z Václavovy doby. Nánosník je pozdějšího data. Přilba nese i stopy po boji, nejspíše úderu sekerou. O meči se také dlouho pochybovalo, zda vůbec mohl patřit českému knížeti. Nyní se má za to, že čepel je původní a pochází z období Václavova života.
Relikvie a relikviáře, které vyprávějí
O pravosti se nepochybuje u vzácné relikvie, jíž je Václavova lebka. Od dob vlády Karla IV., který nechal nad světcovým hrobem vybudovat na Pražském hradě kapli, je uchovávána samostatně, odděleně od těla. Kromě doby korunovací na ní měla spočívat svatováclavská koruna. Svatý Václav tak symbolicky věčně vládl českým zemím.
Zatímco lebka sv. Václava spočívá na podušce, pro lebku jeho babičky sv. Ludmily byla zhotovena stříbrná pozlacená busta. Na tento svatý ostatek je možné pohlédnout z výšky, neboť hlava je opatřena křišťálovým okénkem, skrze které je relikvie vidět. Lebka je dosud velmi dobře zachována, chybí jí spodní čelist a obličejová část. Dvě malé části byly odříznuty ostrou pilkou a darovány do chrámu sv. Ludmily na pražských Vinohradech.
Další skvosty Svatovítského pokladu
Po boku těchto děl stojí pozlacená busta sv. Vojtěcha z konce 15. století a slavný svatovojtěšský hřeben ze slonoviny – nikoli osobní předmět světce, ale liturgická pomůcka, silně opotřebená častým požíváním při korunovacích a obřadech pomazání. Z novověkých předmětů vyniká kapitulní monstrance ve tvaru slunce, s bohatou výzdobou a jemným věncem z diamantů a smaragdů sepnutým rubínovou pentlí. „Každý z těchto artefaktů je důkazem kontinuity a příběhů, které tvoří české dějiny,“ uzavírá Luboš Krčil, ředitel společnosti Bohemia mincovna.
Poklad, který můžete mít doma
Odkaz korunovačních klenotů dnes ožívá i v moderní podobě zlaté cihličky Korunovační klenoty. Přináší Vám ji exkluzivně Moje mincovna CZ, výhradní distributor Bohemia mincovna za mimořádně zvýhodněnou cenu 990 Kč namísto standardních 2 490 Kč (+poštovné a balné). Rezervujte na www.narodniklenoty.cz nebo telefonním čísle 226 522 555.