Palladium země české – pamětní mince z 1,2 g ryzího zlata

Detailní popis

Tato oficiální mince z ryzího zlata 999,9/1000 zachycuje jeden z nejvýznamnějších symbolů české historie – Palladium země české. Každý exemplář v sobě spojuje ražbu nevyšší kvality, čistotu drahého kovu, preciznost moderní mincovní tvorby a reprezentativní vzhled, který okamžitě působí luxusně.

Nejde o běžnou pamětní minci, ale o exkluzivní emisi určenou pro velmi úzký okruh sběratelů. Limitace pouhých 200 kusů pro celý svět znamená, že dostupnost je od prvního dne mimořádně omezená – a jakmile se emise vyprodá, další kusy již nebudou k dispozici.

• Ryzí zlato 999,9/1000 – čistý drahý kov bez kompromisů, který ražbě dodává prestiž, hodnotu a sběratelskou váhu.
• Pouze 200 kusů pro celý svět – extrémně nízká limitace, která zvyšuje tlak na rychlé rozhodnutí. Kdo zaváhá, nemusí se k minci již dostat.
• Silný český motiv – Palladium je symbolem ochrany českých zemí, který po staletí provází národ v časech ohrožení.
• Certifikát pravosti a luxusní uložení – každý kus je číslovaný, doložený certifikátem a uložený v elegantní sběratelské kazetě.

Tato mince má vše, co má exkluzivní sběratelská emise mít: ryzí zlato, silný příběh, precizní umělecké zpracování, oficiální status platidla v zemi emitenta a především velmi nízkou dostupnost.

Jedinečná kombinace lesklých a matných ploch dodává minci výraznou vizuální dynamiku a podtrhuje mistrovské zpracování každého detailu. 

Palladium je víc než pouhou historickou památkou – je symbolem ochrany českých zemí, který po staletí provází národ v časech ohrožení.

Nejtěžší zkoušky přinesla Palladiu třicetiletá válka. Roku 1632 vpadli do Staré Boleslavi saští vojáci. Reliéf odvezli do Prahy, kde jej na Staroměstském náměstí přibili hřebem na pranýř. Díra po hřebu v krku Panny Marie je dodnes viditelná, zakrytá šperkem. Později jej odvezli jako válečnou kořist do Saska. Teprve roku 1638 se podařilo Palladium vykoupit za obrovskou cenu sto tisíc zlatých – částku, za kterou bylo možné koupit dvacet panství se zámky. Návrat do Staré Boleslavi se stal velkolepou slavností za účasti císaře Ferdinanda III. a tisíců poutníků.

Ještě téhož roku muselo Palladium opět putovat. Před švédskými vojsky byl reliéf ukryt ve Vídni u císařského páru. Ferdinand III. nechával před Palladiem denně sloužit mše za záchranu českých zemí. Pod jeho ochranou se císařovně Marii Anně roku 1640 narodil syn, budoucí císař Leopold I., který po otci zdědil hlubokou úctu k Palladiu.

V roce 1648 Palladium padlo do rukou Švédů při dobytí Pražského hradu. Tentokrát jej však švédský velitel vrátil císařské rodině jako gesto dobré vůle před uzavřením míru. V září 1650 se reliéf slavnostně vrátil do Staré Boleslavi.

V následujících staletích bylo Palladium ukrýváno pokaždé, když českým zemím hrozilo nebezpečí – před Turky, Prusy i během napoleonských válek. Za nacistické okupace byl reliéf v tajnosti ukryt, na oltáři zůstala jeho kopie. Po osvobození se Palladium vrátilo, ale po komunistickém převratu bylo od roku 1950 uloženo v bankovním trezoru Státní bezpečnosti. Teprve v roce 1968 se natrvalo vrátilo do Staré Boleslavi a roku 2015 bylo prohlášeno národní kulturní památkou.