10 let

Pětihaléř 1924 – zrození legendy československé měny

Pětihaléř 1924 – zrození legendy československé měny

Po vzniku Československa v roce 1918 bylo jasné, že nový stát potřebuje vlastní měnu. Měnová odluka vedená Aloisem Rašínem oddělila republiku od rozpadajícího se Rakouska-Uherska a položila základ československé koruně. Součástí této přeměny byly i nové mince, od drobných haléřů až po první korunové hodnoty. Právě v této dynamické době vznikla i největší mincovní záhada první republiky: pětihaléř 1924, mince, která oficiálně neměla existovat.

 

 

Jak mohla vzniknout mince, která nebyla plánována?
Zatímco v letech 1922, 1923 a 1925 se pětihaléře razily v běžných sériích, pro rok 1924 nebyla ražba vůbec plánována. V oficiálních dokumentech mincovny ražba tohoto roku zcela chybí. Přesto vzniklo minimálně jedno pracovní razidlo s letopočtem 1924, které se dodnes dochovalo v muzeu mincovny v Kremnici. To potvrzuje, že příprava ražby skutečně proběhla, ovšem nikdy nepřešla do plné výroby.

Historické okolnosti nasvědčují tomu, že šlo pravděpodobně o zkušební ražby, vytvořené za účelem testování razidel či materiálu. Nebyly určeny k uvedení do oběhu a jejich počet se odhaduje jen na několik jednotek až desítek kusů. Právě tato extrémně nízká produkce z nich dnes činí nejvzácnější československou oběžnou minci. Dlouho byl znám jen malý počet exemplářů, jeden z nich vlastní i Národní muzeum. Další se začaly objevovat až v 60. a 70. letech 20. století, což vyvolalo spekulace o možných pozdějších doražbách z původních razidel. Ačkoli se tato teorie nikdy nepotvrdila, přidává celé záhadě další rozměr.

Proč se pětihaléř 1924 nedostal do oběhu?
Důvodů může být více – technické komplikace při přípravě razidel, změny v emisním plánu nebo prosté rozhodnutí nevyrábět daný ročník kvůli dostatečným zásobám z předchozích emisí. Jisté však je, že do oběhu se místo něj dostaly běžné pětihaléře z let 1923 a 1925, které zajistily plynulost oběživa. Z toho důvodu se z roku 1924 stala prázdná mezera mezi dvěma běžnými emisemi a právě tato „mezera“ přispěla k šíření nepodložených legend.

Umělecký motiv: Karlův most v dlaních
Pětihaléř 1924 nese motiv tří pilířů Karlova mostu nad stylizovanými vlnami Vltavy. Jde o jeden z nejpůsobivějších drobných motivů tehdejší mincovní tvorby. Symbolizuje pevnost, historii i kulturní kořeny republiky,“ doplňuje informace Luboš Krčil, ředitel společnosti Bohemia mincovna. Právě tato vizuální síla v kombinaci s extrémní vzácností činí z této mince ikonický sběratelský artefakt, jehož hodnota v aukcích dosahuje statisíců až milionů korun.

První československá jednokoruna 1922 - mince, která dala tvář nové republice
Zatímco pětihaléř představuje záhadu, jednokoruna 1922 je příběhem jasné vize. Československo sice vzniklo už v roce 1918, ale ražba vlastních mincí se rozběhla až po rekonstrukci kremnické mincovny. Teprve poté mohl bankovní úřad vypsat soutěž na nové mince, kterou vyhrál slavný medailér Otakar Španiel. Jeho pojetí základního nominálu – jednokoruny – bylo silně symbolické.

Alegorie práce a prosperity
Na averzu jednokoruny klečí žena se srpem a snopem obilí. Tento motiv symbolizoval práci jako základ obnovy poválečného státu. Zajímavostí je, že na minci chybí název měny. V době její tvorby totiž stále probíhala debata, zda se naše nová měna bude jmenovat koruna, frank, nebo hřivna,“ vysvětluje Libor Veselý, ředitel společnosti Moje mincovna CZ.

Koruna, která obíhala více než tři desetiletí
Jednokoruna 1922 byla uvedena do oběhu 18. února 1922. Její životnost byla mimořádná: v různých podobách byla využívána až do roku 1953 s výjimkou období protektorátu a Slovenského štátu. Doprovázela tak několik zásadních historických etap, od budování republiky přes okupaci až po poválečnou obnovu.


Další střípky z mozaiky měnové historie

Co dalšího formovalo československou korunu?
Příběh československé koruny doplňují i další významné mince. Například jednokoruna Františka Josefa I. z roku 1916, poslední stříbrná koruna habsburské monarchie, ražená v době jejího rozpadu. Důležitou roli sehrál také kolek Československé republiky, jednoduchá kolková známka, jejímž prostřednictvím se v roce 1919 odlišila stará měna od nové. Do zlomových okamžiků patří i protektorátní koruna z roku 1941, slovenská mince 1 Ks či tříhaléř z roku 1953, který doprovodil dramatickou komunistickou měnovou reformu. Každá z těchto mincí představuje jinou etapu vývoje státu, politiky i ekonomiky.

Pětihaléř 1924 však zůstává symbolem vzácnosti, tajemství a historické výjimečnosti – mincí, která vznikla, ale nikdy nebyla v oběhu, a přesto se stala legendou československé numismatiky.

Oficiální pamětní ražbu Pětihaléř 1924 získáte ZDARMA, pouze za poštovné a balné ve výši 99 Kč, exkluzivně prostřednictvím společnosti Moje mincovna CZ, výhradního distributora Bohemia mincovny v České republice, na webu www.petihaler.cz nebo na telefonním čísle 226 522 555.