Pražský hrad, zlatá pamětní medaile, Proof

Detailní popis

„Spatřuji hrad, který pověstí nebes se dotkne, ve hvozdě leží místo – je vzdáleno ode vsi této na třicet honů a mez mu určují vltavské vlny.“                                                                                                    Kosmas, Kronika česká

Jako poctu slavnému sídlu českých knížat, králů a prezidentů vydala tradiční česká numismatická značka Bohemia Mint jedinečnou pamětní medaili, která Pražský hrad zobrazuje do nejmenších detailů. 

Medaile je ražena do ryzího zlata 999/1000 v nejvyšší numismatické kvalitě Proof. Na jejím averzu je znázorněna dominanta Pražského hradu – katedrála sv. Víta z pohledu, který dokonale zachycuje její velkolepost. Rovněž je zde detailně vyobrazena část Starého královského paláce, původního knížecího sídla, a románské baziliky sv. Jiří, v níž jsou uchovány náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců. Reverzní strana pak nese symbolickou nominální hodnotu 20 TOLAR ČECHIE odkazující na bohatou tradici mincovnictví v českých zemích. Propojená heraldická zvířata, český lev a moravská a slezská orlice, pak zdůrazňují jejich jednotu.

Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta České republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské. Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, tradiční místo korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku. Kromě mnohých českých panovníků (včetně čtyř císařů), pražských biskupů a arcibiskupů, duchovních, šlechticů i jiných lidí spjatých s pražským dvorem jsou v katedrále pochováni i někteří světci. Jsou zde také uloženy české korunovační klenoty. 

Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším souvislým hradním komplexem na světě, rozkládá se na ploše téměř 70 000 m² a je také zapsán v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hrad tvoří rozsáhlý soubor paláců a církevních staveb rozmanitých architektonických slohů - od zbytků románských staveb z 10. století přes gotické úpravy ze 14. století, zásahy známého slovinského architekta Josipa Plečnika v období 1. republiky po nejnovější úpravy z konce 20. století.