V úvahu přicházely názvy jako frank, denár, hřivna, lev, sokol či dokonce říp nebo rašín. Žádný z nich se ovšem neujal a Československá republika si jako jediný z nástupnických států Rakouska-Uherska ponechala staronový název koruna, v monarchii zavedený v roce 1892. Samostatná měna nového státu vznikla jen pár týdnů před okolkováním rakouských bankovek a utajovanou měnovou reformou, jejíž plán vypracoval první ministr financí nové vlády, JUDr. Alois Rašín. Rozhodlo o tom Národní shromáždění v dubnu 1919 tzv. Měnovým zákonem č. 187 O oběhu a správě platidel.
Podoba mince vznikla podle návrhu sochaře, řezbáře a medailéra Otakara Španiela a patří bezesporu ke skvostům novodobé numismatiky. Španiel byl v té době již uznávaným tvůrcem a jeho návrhy odrážely secesní a realistické umění.
Po určitou dobu byly v oběhu současně dva různé typy mince. Od zavedení v roce 1922 se razil původní velký typ o průměru 25 mm a hmotnosti 6,66 g. Od 2. května 1933 byl z úsporných důvodů zaveden menší typ o průměru 21 mm a hmotnosti 4 g. Po osvobození v roce 1945 se razil již pouze menší typ, který zůstal v oběhu až do roku 1953. Motivy první koruny byly v různých obměnách používány i na dalších nominálních hodnotách a staly se trvalou součástí československé numismatické tradice.