Řád existuje od 7. prosince roku 1922. Tento den vydala československá vláda nařízení pro používání řádu jako vyznamenání pro osobnosti se zásluhou o Československo. Jednalo se o exkluzivní státní ocenění pro světové politiky, kteří pomohli ke vzniku a udržení Československa po první světové válce. Mladá republika tak konečně měla co připnout na prsa lidem, kterým chtěla poděkovat.
Cesta ke vzniku řádu nebyla jednoduchá. Už o dva roky dříve, v roce 1920, ministerstvo zahraničí společněs ministerstvem školství a osvěty vypsaly veřejnou anonymní soutěž na návrh podoby a zhotovení řádu. Měl se původně jmenovat Řád československého lva, v dalších kolech soutěže v letech 1921 a 1922 se už ale psalo o Československém řádu Bílého lva.
Žádná ze soutěží nevedla k výsledku, který by se představitelům státu líbil. Do věci se vložil tehdejší ceremoniář prezidentské kanceláře Jiří Guth-Jarkovský, oslovil slavného pražského rytce Rudolfa Karneta, porota pod vedením Vojtěcha Hynaise jeho návrh vybrala. Inspirací byl Karnetovi slavný francouzský Řád Čestné legie, autor také vycházel z podoby Českého šlechtického kříže, rakouského vyznamenání pro české šlechtice, kteří císaře doprovázeli na cestě do Paříže po porážce Napoleona. Nicméně hlavní předlohou byl francouzský řád, tehdejší velmoc Francie byla i v jiných oblastech pro mladou republiku vzorem a důležitým spojencem.
Řád dostal podobu rozeklané pětidílné hvězdice, aby se odlišil od předchozích křížových řádů. Tvůrci jej doplnili zlatými lipovými listy, monogramem republiky a také nápisem Pravda vítězí. Od dva roky později přibyl ještě řádový řetěz, určený pro hlavy států.
Podle zákona směl řád udělovat pouze prezident, mohl také pověřit premiéra nebo vrchního velitele armády. Československo začalo s rozdáváním řádu už rok po jeho ustanovení. Uděloval se výhradně cizincům, kteří nějak prospěli republice. Není divu, že vůbec prvním nositelem se stal bývalý francouzský prezident Raymond Poincaré, který jako první významný politik uznal československé právo na samostatný stát. Další zajímavými držiteli řádu z období první republiky jsou například srbský vynálezce Nikola Tesla, budoucí prezident Edvard Beneš nebo italský politik Benito Mussolini.
Po druhé světové válce se roztrhl pytel se světovými vojevůdci, pro řád se si přišli třeba Koněv, Žukov, Malinovskij, Patton, Montgomery, Svoboda nebo Tito. Po roce 1948 dostávali řád komunisté z různých koutů světa, mezi nimi třeba Fidel Castro nebo Kim Ir-sen.
Řád prezident uděloval do roku 1992, po rozpadu Československa se jeho přímým následovníkem stal Řád Bílého lva. Od roku 1994 se rozděluje na občanskou a vojenskou variantu. V současné době mohou Řád Bílého lva získat i občané České republiky. Těm prezident řád propůjčuje doživotně. Osobám, které nejsou občany České republiky, řád uděluje.
Držitelem řádu je vždy prezident České republiky, mezi vyznamenanými je dále například Alžběta II., královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, armádní generál Emil Boček, odbojář Václav Morávek, politička Madeleine K. Albrightová či herečka Jiřina Bohdalová.
Právě nyní máte příležitost získat jedinečnou výroční ražbu 100 let Řádu Bílého lva s mimořádnou 60% slevou. Pro prvních 100 zájemců je navíc připraven dárek v podobě tématického pexesa zdarma!