ČESKOSLOVENSKÉ PERUTĚ RAF
Tisíce statečných Čechů a Slováků se nesmířily s rozbitím Československa v březnu 1939 a odešly bojovat proti nacismu do zahraničí. Vstupovali také do britského Královského letectva (RAF).
Francie padla a všem bylo jasné, že je na řadě Velká Británie. Bylo zřejmé, že bitva o Británii se nejdříve povede ve vzduchu. Mnozí Čechoslováci bojující ve Francii zamířili do Anglie. Ta měla letadel celkem dost, ale zoufale jí chyběli piloti. Zkušení a odvážní piloti z Československa prakticky ihned zařadili do RAF. Češi a Slováci tak už v srpnu roku 1940 na Spitfirech a Hurricanech sváděli letecké bitvy s německou Luftwaffe. Celkově vznikly v Británii čtyři československé perutě, tři stíhací a jedna bombardovací, další Češi a Slováci působili v britských a jedné polské peruti. Letci byli většinou mladí dvacátníci, kteří v operačních pauzách užívali života v domnění, že se z příštího letu nemusí vrátit živí. I díky jejich umění a statečnosti Británie ubránila svůj vzdušný prostor a dokázala německým útokům odolat a invaze se nikdy neuskutečnila. Celkem prošlo československými perutěmi 2 500 mužů, 500 pilotů se konce války nedočkalo. Trpěli i jejich rodiny, které je podporovaly a v tuzemsku za to často také zaplatily životem v nacistických věznicích. To byl i případ generála Karla Janouška, který za války velel našim letcům, dostal hodnost maršála Královského letectva v RAF. Je jedním z Čechoslováků, kterým vděčí britské letectvo za svou slávu. Když po konci války dorazili muži na létajících strojích do osvobozeného Československa, čekalo je doma vřelé přivítání. Jenže už se ale váleční hrdinové dokázali tvrdě přesvědčit o tom, že komunisté ovládající západní spojence, vyhnali je z armády a mnozí skončili ve věznicích a lágrech. Náčelník generál Karel Janoušek dostal doživotí, propuštěn byl na amnestii až v roce 1960.