Slavné české báje a pověsti

Příběhy na pomezí historie a legend

Kde končí historie a začíná pověst? U nejstarších českých příběhů není odpověď vždy jednoduchá. Po staletí je zaznamenávali a rozvíjeli kronikáři a spisovatelé – od Kosmy přes Dalimila a Václava Hájka z Libočan až po Aloise Jiráska, jehož Staré pověsti české z roku 1894 daly mnoha příběhům podobu, v jaké je známe dodnes. Vyprávění o bájných vládcích, statečných bojovnících i tajemných proroctvích se předávala z generace na generaci. Připomeňme si deset z nich.

Praotec Čech a země zaslíbená

Podle pověsti opustili bratři Čech a Lech se svým lidem neklidnou Charvátskou zemi a vydali se hledat nový domov. Když dorazili do české krajiny, Čech vystoupil na horu Říp. Z jejího vrcholu spatřil úrodnou zemi plnou lesů, řek a pastvin a rozhodl, že právě zde se jeho lid usadí. Nová země měla podle pověsti dostat jméno po svém vůdci. Nejstarší písemnou verzi příběhu najdeme v Kosmově Kronice Čechů z počátku 12. století, kde však ještě nenajdeme Lecha ani známý výstup na Říp. Tyto prvky do pověsti přinesli až pozdější autoři.                

Cihličku Praotec Čech, zušlechtěnou ryzím zlatem získáte exkluzivně prostřednictvím společnosti Moje mincovna CZ, výhradního distributora Bohemia mincovny v České republice a s výrazným cenovým zvýhodněním na naších webových stránkách ZDE, nebo na telefonním čísle 226 523 096.

Přemysl Oráč: od pluhu na knížecí stolec

Když se českým mužům nelíbilo, že jim vládne kněžna Libuše, rozhodla se jim určit mužského panovníka. Její kůň dovedl posly až do Stadic, kde našli Přemysla při orbě. Než s nimi odešel, zarazil do země svou lískovou otku. Z ní podle pověsti vyrašily tři ratolesti, z nichž dvě uschly a jedna zůstala živá. Přemysl si na Vyšehrad odnesl také své lýčené střevíce a mošnu jako připomínku prostého původu. Sňatkem s Libuší se stal zakladatelem bájného rodu Přemyslovců.

Horymír a věrný Šemík

Za vlády knížete Křesomysla lidé opouštěli pole kvůli těžbě zlata a stříbra. Vladyka Horymír varoval, že zemi může kvůli zanedbanému zemědělství postihnout hlad. Spor s horníky nakonec přerostl v násilí a Horymír byl odsouzen k smrti. Před popravou si vyžádal poslední projížďku na svém koni Šemíkovi. Ten s jezdcem přeskočil vyšehradské hradby a unikl přes Vltavu. Horymír dostal milost, ale zraněný Šemík později uhynul. Podle pověsti byl pochován v Neumětelích, kde mu roku 1887 vznikl pomník.

Svatoplukovy pruty a síla jednoty

Velkomoravský kníže Svatopluk I. chtěl před smrtí ukázat svým synům, jak důležitá je svornost. Podal jim svázané pruty a vyzval je, aby je zlomili. Nikomu se to nepodařilo. Když ale pruty rozvázal, jednotlivě je synové zlomili snadno. Poselství bylo jednoduché: společně budou silní, rozdělení snadno podlehnou nepřátelům. Po Svatoplukově smrti roku 894 však mezi jeho potomky skutečně vypukly spory a Velkomoravská říše se na počátku 10. století rozpadla. Historicky jsou přitom bezpečně doloženi pouze dva Svatoplukovi synové – Mojmír II. a Svatopluk II.

Oldřich a Božena: láska knížete k pradleně

Kníže Oldřich se podle pověsti při návratu z lovu setkal s krásnou Boženou, kterou spatřil při praní prádla. Zamiloval se do ní a pojal ji za svou ženu. Z jejich svazku se narodil Břetislav, budoucí český kníže a pokračovatel přemyslovského rodu. Příběh zaznamenal už Kosmas, pozdější autoři jej ale postupně obohacovali o romantické detaily. S pověstí je dnes spojována především obec Peruc na Lounsku, kde dodnes stojí Boženina studánka a mohutný Oldřichův dub.

Krok a jeho tři dcery

Po smrti praotce Čecha potřeboval lid podle pověsti nového soudce a vládce. Vybral si moudrého Kroka, který měl v zemi obnovit pořádek a spravedlnost. Krok neměl syny, ale tři výjimečné dcery – Kazi, Tetu a Libuši. Kazi proslula znalostí léčitelství a bylin, Teta byla spojována s pohanskými obřady a Libuše vynikala moudrostí a věšteckými schopnostmi. Právě nejmladší Libuše byla po Krokově smrti vybrána jako jeho nástupkyně a stala se jednou z nejvýznamnějších postav českých pověstí.

Libušina věštba o slávě Prahy

Kněžna Libuše měla podle pověsti dar vidět do budoucnosti. Nejslavnější je její proroctví o městě, jehož „sláva hvězd se bude dotýkat“. Na označeném místě měli poslové najít muže, který tesal práh domu. Podle tohoto prahu mělo nové město dostat jméno Praha. Kosmas ve své kronice umístil věštbu na Libušín u Kladna. Teprve pozdější tradice ji přesunula na Vyšehrad, odkud dnes Libuši známe z nejslavnějších vyobrazení. Věštba se objevuje také ve Smetanově opeře Libuše, která měla premiéru při slavnostním otevření Národního divadla v roce 1881.

Libušin soud a počátek nové vlády

Libuše po smrti svého otce Kroka soudila spory českého lidu. Když však jednou rozhodla majetkový spor dvou vladyků, poražený muž odmítl její verdikt a veřejně se ohradil proti tomu, aby mužům vládla žena. Libuše proto lidu nabídla mužského knížete. Poslala své vyslance za koněm, který je dovedl až k Přemyslu Oráčovi. Tím pověst propojuje Libušin soud se vznikem přemyslovské dynastie. Jména soupeřících mužů Chrudoš a Šťáhlav se přitom objevila až v pozdější tradici.

Ctirad a Šárka: nejslavnější příběh dívčí války

Po Libušině smrti se podle pověsti ženy vzbouřily proti mužům a pod vedením Vlasty vybudovaly opevněný Děvín. Jedním z jejich hlavních nepřátel byl bojovník Ctirad, na kterého připravily léčku. Krásná Šárka předstírala, že ji ženy přivázaly ke stromu. Ctirad ji osvobodil a přijal nabízenou medovinu. Když jeho družina ztratila ostražitost, Šárka dala zatroubením na roh znamení ukrytým bojovnicím. Ty muže přepadly a Ctirada zajaly. Dívčí válka nakonec skončila porážkou žen a zničením Děvína. Pro existenci Ctirada, Šárky ani samotného konfliktu však nemáme historické doklady.

Blaničtí rytíři čekají uvnitř hory

Uvnitř hory Blaník má podle pověsti spát vojsko rytířů připravené vyjet českému národu na pomoc ve chvíli největšího ohrožení. V čele vojska pozdější tradice postavila svatého Václava na bílém koni. Příchod rytířů mají předznamenat neobvyklé události v přírodě – například zazelenání starého uschlého dubu na Blaníku. Poté se hora otevře a vojsko vyrazí do rozhodujícího boje. Pověst je mladší než většina ostatních příběhů: její počátky sahají pravděpodobně do druhé poloviny 15. století. Alois Jirásek jí symbolicky uzavřel své Staré pověsti české jako příběhem naděje do budoucnosti.                                                                     

Cihličku Praotec Čech, zušlechtěnou ryzím zlatem získáte exkluzivně prostřednictvím společnosti Moje mincovna CZ, výhradního distributora Bohemia mincovny v České republice a s výrazným cenovým zvýhodněním na naších webových stránkách ZDE, nebo na telefonním čísle 226 523 096.