Kolek Československé republiky - pamětní mince z ryzího zlata

Detailní popis

Doveďte svou sbírku Zlatá éra Masarykovy republiky k úplnosti oficiální zlatou mincí, které je ve Vašem luxusním sběratelském albu vyhrazeno zvláštní místo. Právě Kolek Československé republiky představuje zlatý hřeb celé kolekce a připomíná zásadní ekonomický krok – měnovou odluku od Rakouska-Uherska, kterou vedl ministr financí Alois Rašín. 

Tato mince je ražena do 1,2 gramu ryzího zlata 999,9/1000 v nejvyšší mincovní kvalitě Proof a je zákonným platidlem v zemi emitenta. Každý detail této mince je zpracován s mimořádnou precizností a úctou k historickému odkazu. Díky přísné limitaci pouhých 500 kusů pro celý svět se jedná o skutečný sběratelský unikát.

Mince je exkluzivně distribuována společností Moje Mincovna CZ – jinde ji nezískáte. Každý exemplář je dodáván spolu s certifikátem pravosti, který podrobně popisuje historický kontext mince.

Jako sběratel kolekce Zlatá éra Masarykovy republiky navíc získáváte exkluzivní slevu.

Když se řekne kolek nebo kolková známka, tak se v dnešní době lidem spíše vybaví páska k označení lihovin či cigaret. V dřívějších dobách mohl být kolek umístěn na mnoha předmětech, ze kterých bylo potřeba vybrat daň či získat poplatek. Běžný typ kolků používala veřejnost k hrazení správních a soudních poplatků. Zaváděly se také z bezpečnostních důvodů, kolky omezily počet pracovišť a úředníků, kteří přicházeli do kontaktu s hotovostí. Kolky se na našem území začaly používat již za Marie Terezie, ve velkém pak v 19. století v Rakousku-Uhersku. A do svých peněžních operací je samozřejmě přejalo i nově vzniklé Československo, které od rozpadlého Rakouska-Uherska převzalo právní i politické normy.

Ve velkém začal využívat kolky takřka hned po vzniku republiky ministr financí Alois Rašín. Potřeboval totiž provést měnovou odluku. Reforma spočívala v tom, že z předložené hotovosti se okolkovala a do oběhu vrátila polovina, druhá polovina byla zadržena. Pro okolkované bankovky bylo potřeba 244 milionů kolků, nekolkovaly se ale všechny bankovky, olepit jedno- a dvoukorunové bankovky bylo technicky neúnosné. Na každou bankovku byl nalepen jednoduchý kolek v jednoprocentní hodnotě bankovky, třeba na stokorunu tedy jednokorunový. Kolky byly vytištěny u dvou tiskařských firem v Praze.

Kolek, malý papírek s velkým významem, se ale používal i v mnoha dalších oblastech života. Pokud bylo nutné nechat stvrdit úřední listinu, za jejíž pořízení se platilo, musel být na ni nalepen kolek, který následně úředníci stvrdili razítkem. Kolky se v Československu používaly nejen k označování bankovek a cenných papírů, ale také kalendářů, hracích karet, rozhlasové koncese a dalších předmětů či dokumentů, ze kterých bylo nutné vybrat daň. Stejně jako známky jsou také kolky dokladem doby, ve které byly vytvořeny. Jejich tvorbou se zabývali známí umělci. Běžně byly vyhlašovány veřejné soutěže a oslovovány umělecké školy.