Státní pečeť ČSR a Řád Bílého lva - zlaté ražby, 2 x 1,2 g, Proof

Detailní popis

Doveďte svou sbírku První republika k úplnosti dvěma zlatými pamětními ražbami, kterým jsou ve Vašem luxusním sběratelském albu vyhrazena výsadní místa, nesoucí motiv malé státní pečeti ČSR a Řádu Bílého lva, dalšími předměty náležejícími do okruhu uměleckých děl spjatých s nejvyšší státní reprezentací první republiky iniciovanou prezidentem T. G. Masarykem. 

Averz zlaté ražby Státní pečeť ČSR vyobrazuje střední část malé státní pečeti Československa s malým státním znakem ve štítu velmi zvláštního tvaru doprovázeným čtveřicí lipových lístků.  

Pečeť se využívala již ve středověku, kdy měla zásadní význam a potvrzovala pravost dokumentů i důvěryhodnost těch, kteří je podepisovali. Přenesla se však i do moderní doby. Svoi státní pečeť mělo také Československo, byť chvíli trvalo, než ji začalo používat. Není divu, když budujete nový stát po zničující válce, kdy mají lidé hlad, infrastruktura je v troskách a v Evropě se ještě na některých místech bojuje, máte jiné starosti než řešit státní symboly. Když už to situace umožňovala, přijala republika v roce 1920 zákon o státních symbolech, mezi něž se zařadila také malá a velká státní pečeť. 

Averz zlaté ražby Řád Bílého lva vyobrazuje podobu původního prvorepublikového vyznamenání z roku 1922. Dne 7. prosince toho roku vydala československá vláda nařízení pro používání řádu jako vyznamenání pro osobnosti se zásluhou o Československo.  

Řád Bílého lva se začal využívat v době první republiky. Možná překvapivě ne při jejím založení, ale až o čtyři roky později. Mladé Československo mělo mnoho jiných starostí, přesto se však časem ukázalo, že je důležité mít exkluzivní státní ocenění pro světové politiky, kteří pomohli ke vzniku a udržení Československa po první světové válce. Mladá republika tak konečně měla co připnout na prsa lidem, kterým chtěla poděkovat.  

Řád se uděloval výhradně cizincům, kteří nějak prospěli republice. Není divu, že vůbec prvním nositelem se stal bývalý francouzský prezident Raymond Poincaré, který jako první významný politik uznal československé právo na samostatný stát. Dalšími zajímavými držiteli řádu z období první republiky byl například srbský vynálezce Nikola Tesla nebo italský politik Benito Mussolini. Ano, i tohle riziko udělování řádu neslo, protože nikdo tehdy nemohl vědět, že z italského přítele Československa se stane jeho nepřítel. 

Provedení v ryzím zlatě povyšuje obě ražby na opravdové numismatické skvosty s trvalou hodnotou. Zajímavé informace o obou motivech si můžete přečíst na výpravných příběhových kartách, které od nás získáte zdarma. Kapsy na přední straně příběhových karet slouží k založení certifikátů autentičnosti a reprodukcí dobových artefaktů.