Již na začátku roku 1349 získala univerzita důležitá privilegia, zejména osvobození od daní. Prvním kancléřem se stal pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který zanedlouho uložil duchovenstvu mimořádnou daň a z jejího výnosu nakoupil pro univerzitu první statky, jejichž výnosy hradily platy univerzitních profesorů.
Univerzita zpočátku neměla stálé sídlo, přednášelo se v chrámech a kostelech. Studenti často bydleli v soukromých domech univerzitních mistrů a platili nájem. V dalších letech přibylo několik kolejí, zejména po intervenci císaře Karla IV., který chtěl domácí univerzitu ochránit před konkurencí nově založeného vídeňského vysokého učení. Kolej nesla po zakladateli jméno Collegium Carolinum. Karel IV. rozhodl také o založení druhé koleje Všech svatých, pro niž vyčlenil dům na Malé straně. Zakladatel nezapomněl ani na mediky, pro které založil kolej v dnešní Kaprově ulici. Reprezentativní sídlo v komplexu budov nazvaných později Karolinum získali mistři a studenti za vlády Karlova syna Václava IV.
Postupem času se univerzita rozrostla a mohla tak reprezentovat původní Karlovu myšlenku na vzdělanostní centrum celé říše. I proto se dělila na čtyři tzv. národy – český, bavorský, polský a saský. Prvními vyučujícími byli převážně němečtí a čeští učenci. Učilo se v univerzální latině, což umožňovalo studentům přecházet po evropských univerzitách. Ta Karlova se nedlouho po založení stala pevnou a významnou součástí evropské sítě 
univerzit. Středověká univerzita plnila v tehdejší stavovsky rozdělené společnosti kromě vzdělání i jiný důležitý úkol. Umožňovala měšťanům či studentům z venkova vzestup po společenském žebříčku.
Oslavte 675. výročí založení Karlovy univerzity oficiální cihličkou z ryzího zlata s 25% cenovým zvýhodněním.
Prvních 100 zájemců obdrží navíc DÁREK v podobě numismatické lupy!