Život Karla IV. - sbírka 12 cihliček z ryzího zlata ve sběratelském albu

Detailní popis

Vzpomínku na našeho nejvýznamnějšího panovníka, císaře a krále Karla IV., pro Vás Bohemia mincovna připravila v podobě jedinečné sbírky Život Karla IV., která mapuje nejdůležitější momenty jeho života na 12 oficiálních cihličkách z ryzího zlata v nejvyšší kvalitě Proof. 

Sbírka představuje významné stavby, za jejichž vznikem stál, ale i osobnosti, které zásadně ovlivnily jeho život a určily jeho směřování na nejvyšší světský post tehdejší Evropy. Kolekce cihliček z ryzího zlata vzdává hold zlatému věku našich dějin. Reverzní strana cihliček pak nese společný motiv – umělecké spojení českého lva, moravské i slezské orlice a symbolickou nominální hodnotu 20 TOLAR ČECHIE.

Prémiovou kolekci Život Karla IV. s kompletní sbírkou dvanácti zlatých cihliček jsme pro Vás připravili za zvýhodněnou cenu 19 990 Kč, oproti běžné ceně 26 280 Kč. Navíc ušetříte 1 548 Kč na poštovném a balném, jelikož k Vám zásilka zamíří pouze jednou. Celkem tedy ušetříte celých 7 838 Kč.

První roky vládnutí byly pro nového českého krále Jana Lucemburského těžké. Musel se vyrovnávat s domácím odbojem, když si na český trůn činili nárok vlivní šlechtici. Proto měl nesmírnou radost z narození syna, následníka trůnu a dědice. Byl pokřtěn jako Václav, jméno Karel přijal až při biřmování.

Život budoucímu českému králi a římskému císaři Karlu IV. dala Eliška Přemyslovna, poslední hrdá představitelka rodu Přemyslovců, která tak v našich dějinách sehrála neopakovatelnou historickou úlohu.

Symbolem soumraku středověkého rytířstva se stala bitva u Kresčaku v roce 1346, ve které padl i král Jan Lucemburský. Do té doby takřka neporazitelní, v těžké zbroji odění válečníci na koních, nebyli schopni vzdorovat anglickým lučištníkům.

Karel IV. byl českým králem slavnostně korunován rok po smrti svého otce. Propracovaný a promyšlený korunovační ceremoniál s novou svatováclavskou korunou dával všem jasně najevo, že vzdělaný a zbožný král je na panování skvěle připraven. Královská koruna zasvěcená svatému Václavovi je nejen nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů, ale především jedinečným symbolem české státnosti. Svatováclavskou korunu v podobě, v jaké ji známe dnes, nechal pro svou korunovaci českým králem zhotovit Karel IV.

Blanka z Valois, první ze čtyř manželek Karla IV., zemřela předčasně v roce 1348. Její portrét na averzu cihličky doplňuje znak lilie, který odkazuje na erb francouzské dynastie Valois, z níž Blanka pocházela.

Jedním z významných kroků Karla IV. pro zvýšení významu Prahy jako politického středu Evropy bylo založení pražské univerzity v roce 1348.

Základní kámen hradu Karlštejn, nejvýznamnějšího a nejznámějšího českého hradu, položil Karel IV. roku 1348 a na stavbu i osobně dohlížel. Zbožný vladař budoval hrad nejprve jako své soukromé reprezentativní sídlo, až později ho začal využívat jako říšskou klenotnici pro korunovační klenoty a svaté relikvie.

Císařem Svaté říše římské byl Karel IV. korunován v roce 1355.

Karlův most, jehož stavbu zahájil Karel IV. v roce 1357, spojil Menší Město pražské se Starým Městem a dodnes patří mezi nejvýznamnější české stavby.

Václav IV., vytoužený syn a nástupce císaře Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické, se narodil v roce 1361. Vládl v letech 1378–1419 jako český král a v letech 1376–1400 též jako král římský.

Zikmund Lucemburský, druhý syn Karla IV., získal kvůli dřívější české historiografii neprávem cejch Husova zrádce a proradného panovníka. Jeho smrtí česká linie Lucemburků vymřela po meči.