Nejslavnější mince českého království – set tří stříbrných pamětních ražeb

Detailní popis

Tři mince se výrazně zapsaly do dějin evropské a potažmo i světové numismatiky – pražský groš, florén a jáchymovský tolar – nyní v mimořádném zpracování z ryzího stříbra 999/1000. Velkorysý průměr 30 mm v kombinaci s nejvyšší kvalitou proof dává naplno vyniknout každému detailu ražby – od jemných linií reliéfu až po dokonale zrcadlové plochy, které podtrhují mistrovské zpracování ražeb. 

Bylo vydáno pouhých 100 sad pro celý trh. Každá z nich je individuálně číslovaná, jasně identifikovatelná a uložená v elegantním sběratelském albu. Jakmile se rozprodá, uzavírá se kapitola – bez dotisků, bez druhé šance.

Pražský groš ražený z kutnohorského stříbra byl oporou českých králů a platilo se s ním po celé Evropě. Po objevení bohatých ložisek v Kutné Hoře vydal král Václav II. horní zákoník, který umožnil razit novou českou stříbrnou minci, pražský groš. Na jeho přípravě spolupracoval český král s italskými právníky a finančními odborníky. Zákoník zakázal volný oběh neraženého stříbra a jeho vývoz do ciziny, všechno vytěžené stříbro mohla vykupovat pouze královská mincovna. Václav II. tak sobě i nástupcům zajistil monopol na ražbu mincí. Pražský groš tak sloužil zájmům českého státu.

S rozvojem obchodu ve 13. století rostla potřeba kvalitního platidla. České země byly známé především svými bohatými nalezišti stříbra a silnou stříbrnou měnou. Lucemburkové se postarali o ražbu zlaté mince, čímž se země Českého království dostaly na evropskou špičku. Díky Janu Lucemburskému se Praha stala prvním městem ve střední Evropě, kde byla ražena zlatá mince. Florény se podobaly svému italskému vzoru, k Janu Křtiteli a lilii přibyl český lev a jméno Jana Lucemburského s titulem. Rovněž pojmenování si florén ponechal podle své předlohy z italské Florencie. Postupně se vžil název dukát na základě latinského opisu „Sit tibi Christe datus quem tu regis iste ducatus“ neboli „Tobě, Kriste, budiž dáno toto vévodství, kterému vládneš“.

První jáchymovské tolary, a to dokonce bez oficiálního povolení, začaly vznikat v roce 1519. Nová měna si rychle získala jméno v celé Evropě. Její název vznikl podle německého jména města Joachimsthal a pro stříbrnou minci se na evropských tržištích vžil název Thal, Thaler či Joachimsthaler, v českých zemích pak tolar. S ražbou stříbrné mince začal rod Šliků nejdříve nezákonně, posléze, od roku 1520 se souhlasem zemského sněmu. Šlikové dokonce získali privilegium umístit na minci pod postavu světce sv. Jáchyma šlikovský erb. To bylo naprosto neobvyklé i v celoevropském kontextu, protože na mincích většinou bývaly raženy erby vládnoucích šlechtických rodů či případně zemské znaky, zatímco na šlikovském tolaru se poprvé objevil soukromý šlechtický erb.

Za touto unikátní edicí stojí Bohemia mincovna a exkluzivně ji distribuuje Moje mincovna CZ.