Palladium země české – pamětní mince ze 3 uncí ryzího stříbra

Detailní popis

Palladium je víc než pouhou historickou památkou – je symbolem ochrany českých zemí, který po staletí provází národ v časech ohrožení.

Nejtěžší zkoušky přinesla Palladiu třicetiletá válka. Roku 1632 vpadli do Staré Boleslavi saští vojáci. Reliéf odvezli do Prahy, kde jej na Staroměstském náměstí přibili hřebem na pranýř. Díra po hřebu v krku Panny Marie je dodnes viditelná, zakrytá šperkem. Později jej odvezli jako válečnou kořist do Saska. Teprve roku 1638 se podařilo Palladium vykoupit za obrovskou cenu sto tisíc zlatých – částku, za kterou bylo možné koupit dvacet panství se zámky. Návrat do Staré Boleslavi se stal velkolepou slavností za účasti císaře Ferdinanda III. a tisíců poutníků.

Ještě téhož roku muselo Palladium opět putovat. Před švédskými vojsky byl reliéf ukryt ve Vídni u císařského páru. Ferdinand III. nechával před Palladiem denně sloužit mše za záchranu českých zemí. Pod jeho ochranou se císařovně Marii Anně roku 1640 narodil syn, budoucí císař Leopold I., který po otci zdědil hlubokou úctu k Palladiu.

V roce 1648 Palladium padlo do rukou Švédů při dobytí Pražského hradu. Tentokrát jej však švédský velitel vrátil císařské rodině jako gesto dobré vůle před uzavřením míru. V září 1650 se reliéf slavnostně vrátil do Staré Boleslavi.

V následujících staletích bylo Palladium ukrýváno pokaždé, když českým zemím hrozilo nebezpečí – před Turky, Prusy i během napoleonských válek. Za nacistické okupace byl reliéf v tajnosti ukryt, na oltáři zůstala jeho kopie. Po osvobození se Palladium vrátilo, ale po komunistickém převratu bylo od roku 1950 uloženo v bankovním trezoru Státní bezpečnosti. Teprve v roce 1968 se natrvalo vrátilo do Staré Boleslavi a roku 2015 bylo prohlášeno národní kulturní památkou.