Velikonoční kraslice v jedné unci ryzího stříbra

Detailní popis

Oslavte jaro mistrovským dílem, které vychází z dávné tradice!

Mince z ryzího stříbra má tvar velikonoční kraslice a její lícní strana je parciálně kolorována tradičními barvami v trypilském stylu. Mezi motivy rostlin, sklizně a životodárného slunce vyvedenými v nádherně sytých zemitých barvách probleskuje záře čistého stříbra.

Trypilská kultura se nacházela na území dnešního Rumunska a Ukrajiny přibližně v letech 5200–3000 před naším letopočtem a charakterizují ji zejména malované keramické sošky a nádoby. Zajímavostí je, že na Ukrajině tuto kulturu objevil český rodák Čeněk Chvojka.

Slovo "pysanka" je ukrajinského původu a pochází ze slova "pysaty", psát. Vytváření pysanek (kraslic) je nesmírně komplikované a obvykle vznikají v posledním postním týdnu. K výrobě pysanky se používají ta nejhladší a nejlépe tvarovaná vajíčka. Pysanky bývají darovány přátelům a blízkým jako dar života a obvykle jsou zdobeny tak, aby odpovídaly osobnosti obdarovaného.

Nejstarší pysanské legendy vyprávějí o mladé ženě, která byla na cestě domů z trhu ve městě. Měla s sebou džbán čerstvé vody na cestu a košík vajec. Cestou potkala cizince sedícího na skále. V domnění, že to je unavený poutník, mu k osvěžení nabídla vodu ze svého džbánu. Když jí džbán vracel, všimla si zranění na jeho rukou. Po návratu domů odkryla košík a zjistila, že se z jejích vajec staly krásné pysanky. Podle legendy byl cizincem samotný Ježíš Kristus.