Hrdá historie českého národa

Detailní popis

Dominantou pamětní medaile, zušlechtěné ryzím zlatem 999/1000, je název české státní hymny „Kde domov můj“, pod kterým najdeme úryvek jejího notového zápisu. V horní části medaile se klene stylizovaný portál Stavovského divadla, ve kterém v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“ budoucí hymna jako píseň slepého houslisty zazněla 21. prosince 1834 úplně poprvé.
Na rubové straně medaile je zobrazeno originální umělecké spojení českého lva s moravskou a slezskou orlicí. Symbolická nominální hodnota 1 tolar odkazuje na bohatou tradici mincovnictví v českých zemích.

Česká státní hymna vzešla z uměleckého prostředí vrcholné fáze národního obrození a postupem času si získala významné postavení národní písně opěvující naši vlast a přírodu. Píseň, původně složená pro postavu slepého houslisty v divadelní hře Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, si však své stále místo v české kulturní tradici musela těžce vydobýt.
 přes to, že v lidovém prostředí se píseň těšila velké oblibě, v průběhu let se čas od času objevovaly snahy o vytvoření nových variant, a někteří lidé dokonce volali po jejím nahrazení. Mluvilo se například o tom, že je zvláštní ptát se, kde je náš domov, a vytýkána jí byla také přílišná melancholičnost a přecitlivělost. Slavný spisovatel Jan Neruda chtěl, aby Bedřich Smetana složil jinou hymnu, ten to však nakonec odmítl. Po změně státní hymny volal i náš první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Píseň Kde domov můj však ustála všechny výhrady, a v různých variacích ji tak dodnes můžeme slýchat při státních svátcích, sportovních utkáních a dalších významných událostech.

Pamětní medaile Státní hymna -  Kde domov můj ražená v nejvyšší munismatické kvalitě Proof a zušlechtěná ryzím zlatem 999/1000 je dodávaná společně s certifikátem autentičnosti.